škola, která se nestydí za to, že bývá nazývána vesnickou

Víte že...

Kdo si myslí, že se učí, ten je vlasti chlouba; kdo si myslí, že dost umí, začíná být trouba. (Karel Havlíček Borovský)

Únorové dění ve Stromečcích

V pátek 21. února se celá mateřská škola proměnila v jednu velkou pohádkovou knihu plnou nejrůznějších známých a pro některé z nás i neznámých pohádkových postav. Ve Stromečcích jsme si karnevalové dopoledne užívali Ptačím tancem, dováděli jsme a hráli hry s balónky, židličkovanou a nakonec za zpěvu písně Jede, jede mašinka jsme vyrazili za ostatními kamarády do jiných tříd, abychom si společně zatancovali.

Ve čtvrtek 27. února nás čekala dopravní výchova v Táboře, kam nás odvezl autobus. V budově bývalé Základní školy v Sezimově Ústí na nás čekaly paní policistky. Rozdělily si děti do dvou skupin a šly se věnovat dopravě. Jedna skupina jezdila na motokárách a odrážedlech po dopravním hřišti vybaveném semafory a značkami. Paní policistka dbala na dodržování silničních pravidel. Druhá skupina dětí se věnovala cyklistice. Zjišťovaly, jaké je povinné vybavení cyklisty a jeho dopravního prostředku, tedy kola. Všechny děti byly šikovné, neporušovaly silniční předpisy, a tak za odměnu dostaly řidičské průkazy a reflexní prvky, aby byly na silnicích dobře vidět.

Poslední únorový den ve školce jsme se konečně dočkali sněhové nadílky. Děti si dopolední vycházku užily stavbami různých tvarů a sněhuláků, malováním andílků, zahrabáváním se do sněhu, koulováním a uválením největší koule. Do školky jsme sice přišli celí mokří, ale šťastně vydovádění.

Stromky unor 2020