škola, která se nestydí za to, že bývá nazývána vesnickou

Víte že...

Učedník, od něhož nikdy nežádáme nic takového, co vykonat nemůže, nikdy neudělá všechno, co může. (John Stuart Mill)

Únorové dění ve Stromečcích

V pátek 21. února se celá mateřská škola proměnila v jednu velkou pohádkovou knihu plnou nejrůznějších známých a pro některé z nás i neznámých pohádkových postav. Ve Stromečcích jsme si karnevalové dopoledne užívali Ptačím tancem, dováděli jsme a hráli hry s balónky, židličkovanou a nakonec za zpěvu písně Jede, jede mašinka jsme vyrazili za ostatními kamarády do jiných tříd, abychom si společně zatancovali.

Ve čtvrtek 27. února nás čekala dopravní výchova v Táboře, kam nás odvezl autobus. V budově bývalé Základní školy v Sezimově Ústí na nás čekaly paní policistky. Rozdělily si děti do dvou skupin a šly se věnovat dopravě. Jedna skupina jezdila na motokárách a odrážedlech po dopravním hřišti vybaveném semafory a značkami. Paní policistka dbala na dodržování silničních pravidel. Druhá skupina dětí se věnovala cyklistice. Zjišťovaly, jaké je povinné vybavení cyklisty a jeho dopravního prostředku, tedy kola. Všechny děti byly šikovné, neporušovaly silniční předpisy, a tak za odměnu dostaly řidičské průkazy a reflexní prvky, aby byly na silnicích dobře vidět.

Poslední únorový den ve školce jsme se konečně dočkali sněhové nadílky. Děti si dopolední vycházku užily stavbami různých tvarů a sněhuláků, malováním andílků, zahrabáváním se do sněhu, koulováním a uválením největší koule. Do školky jsme sice přišli celí mokří, ale šťastně vydovádění.

Stromky unor 2020