škola, která se nestydí za to, že bývá nazývána vesnickou

Víte že...

Přiznat si, že na něco nemáš, není slabost, ale velká síla. (Radek Jaroš)

Podzemí, či katakomby?

Poslední den před velikonočním volnem jsme se my žáci z 2.B vydali do Tábora prozkoumat táborské podzemí a dozvědět se něco o naší historii... Jak se nám exkurze líbila, si můžete přečíst níže.

Ve středu 27.3.2013 jsme jeli do Tábora na prohlídku Husitského muzea. V muzeu nám vypravovali o husitech. Sochu Jana Žižky na koni poznal snad každý. Prohlídli jsme si i bojový vůz a historické zbraně. V podzemí, které sloužilo jako vězení (mučírna), jsme viděli ženy v dobových kostýmech. Dozvěděli jsme se, že v noci byli vězni propouštěni kvůli zimě. Podzemí sloužilo k uchování potravin, k úkrytu v bojích. Byla zde i krčma. V muzeu se mi moc líbilo, chtěl bych tam jít s mamkou, taťkou a sestrou.

                       Josef Branštýl

 Před Velikonocemi jsme byli s celou třídou na výletě ve středověkém podzemí v Táboře. Moc se nám tam líbilo, bylo to tajemné. Potom jsme navštívili i velikonoční výstavu, která byla také zajímavá. Na zpáteční cestě jsme se zastavili v cukrárně, a to nás velmi potěšilo! Cesta zpět nám vlakem pěkně uběhla. Už se těšíme na další krásný výlet.

Šimon Štarman

V muzeu jsem byl se třídou. Prováděla nás paní v kostýmu. Ukazovala nám podzemí a figuríny. Ty nám ukazovaly, jak žili husité. Měli jsme lucerny, ve kterých byla baterka. Batohy se svačinou jsme schovali do bedny.

Tomáš Novotný

 Ve středu 27. března jsme s paní učitelkou a spolužáky jeli na výlet do Tábora. V půl deváté jsme v Chotovinách nastoupili do vlaku a ten nás odvezl do Tábora. Šli jsme na Žižkovo náměstí. Navštívili jsme středověké podzemí. Paní průvodkyně měla hezké zelené dobové šaty s mošnou a držela svazek klíčů. Batohy jsme odložili do dřevěné truhly, dostali jsme lucerny a vydali se do podzemí. Cesta byla úzká a dlouhá, proto jsme šli v řadě za sebou. Byla tam velká tma. Zkusili jsme zhasnout a potom zase rozsvítit. Byly tam vystavené nejrůznější věci z husitské doby. Moc se mi tam líbilo, ale trochu jsem se bála. Po skončení prohlídky jsme navštívili cukrárnu a pak jsme odjeli vlakem zpátky do Chotovin.

Tereza Babůrková

Ve středu jsme byli v Husitském muzeu. Byla to krásná prohlídka, byli jsme i v podzemí. Bylo to napínavé. Na konci jsem si koupila přívěšek s koníkem. Potom jsme šli do cukrárny, kde jsem si koupila bonbóny. Šli jsme i na velikonoční výstavu. Byly tam krásné velikonoční kroje. Z celého výletu se mi nejvíce líbilo podzemí, protože tam byli netopýři.

Barbora Čapková

Ve středu jsme jeli se třídou do Tábora do Husitského muzea. Uvítala nás paní průvodkyně. V přízemí jsme si prohlédli husitský vůz. Pak jsme šli do patra, kde byly historické postavy. Poté jsme šli dolů, dostali jsme lampičky a vyrazili jsme do podzemí. Byla tam tma. V jedné uličce byly poházené peníze. Když jsme vyšli ven, vrátili jsme lampičky. Dostali jsme upomínkové věci a šli jsme domů.

Ondřej Pilař

 Ve středu 27. března se naše třída 2.B vydala do táborského Husitského muzea. Paní průvodkyně nám výprávěla o husitech a jejich zbraních. Potom jsme přešli do staré městské radnice a povídali jsme si o bustách, které byly na stropě. Pak nás paní průvodkyně vedla do podzemí a říkala nám, k čemu sloužilo. Překvapilo mě, jak je podzemí staré. Sloužilo k uchovávání potravin a sudů piva. Pak jsme šli na velikonoční výstavu. Byla tam namalovaná vájíčka a pomlázky. Potom jsme si šli zamlsat do cukrárny. Já jsem si koupil větrník. Výlet se mi líbil, protože byl hodně dlouhý a moc krásný.

Tomáš Knotek

 Ve středu jsme s třídou nastoupili do vlaku a jeli z Chotovin do Tábora. V Táboře jsme vystoupili a šli pěšky na náměstí, kde se nachází budova Husitského muzea. Vystoupili jsme a prohlídka začala. Viděli jsme husitský vůz, který byl ze dřeva a měl mohutná kola. Pak přišla paní průvodkyně a prohlédli jsme si druhé patro. Zde byly znaky - například dobro / zlo... Také jsme si prohlédli starý hodinový stroj a starodávné zvony. Dále zde byla socha Jana Žižky na koni. Pokračovali jsme do podzemí, kde se nacházela díra na házení mincí pro štěstí. Paní průvodkyně nám vyprávěla, že se zde schovávali husité před nebezpečím. Nacházeli se zde stáje pro koně a různá zvířata. Dozvěděli jsme se, že pod celým náměstím jsou podzemní chodby. Jednou chodbou jsme se dostali na náměstí a tím prohlídka skončila. Moc se mi tu líbilo a na památku jsem si koupil pohled. Cestou zpět jsme zašli do cukrárny. Po sladké odměně jsme jeli zpátky do Chotovin.

Petr Mikulanda

Dozvěděli jsme se, že v Táboře nejsou katakomby, ale pouze podzemí. Katakomby totiž slouží k ukládání lidských ostatků, zatímco táborské podzemí sloužilo v době míru jako skladiště potravin (celý rok je tu stálá teplota 7°C) a v případě ohrožení jako úkryt před ohněm či nepřáteli. Také jsme se dozvěděli, že zde můžeme potkat netopýry. A spousta z nás se bála, když jsme vypli lucerny, abychom zjistili, jak vypadá pravá tma v podzemí...