Kolik řečí znáš...
- Podrobnosti
- Aktualizováno: 16. 1. 2014 23:26
- Zveřejněno: 3. 2. 2008 21:20
- Napsal ZŠ a MŠ Chotoviny
Kolik řečí znáš, tolikrát jsi člověkem. Krásná myšlenka! Jen její naplňování v naší zemi už dlouho jen pokulhává. Tradice Komenského se promítá do krásných a kvalitních učebnic, moderní techniky, ale ten jazyk navíc, který z dítěte udělá lepšího člověka, musí pořád ovládnout žáček sám.
Dospělí rozhodli, že čím víc a dříve, tím lépe. Učíme jazyky o sto šest, ale výsledky nás zatím moc nezajímají. Píšu tyhle řádky nejen jako učitel, ale také rodič dvou dětí, který je dávno přesvědčen o výhodách vzdělávání dětí na relativně malých venkovských školách. Ty mají díky způsobu financování na žáka menší materiální možnosti, jejich provoz je určitě o něco dražší, ale člověk se v nich neztrácí v tisícihlavém davu. Má mnohem větší šanci vyniknout a stát se osobností. Také věřím, že jsme dnes natolik bohatou zemí, abychom svým dětem mohli dopřát více pohodlí a kvality školního života, než se dostalo nám dnešním rodičům a mnohem více než prarodičům.
Ministerstvo školství již dávno rozhodlo o tom, že na základní škole jeden jazyk nestačí. Děti na všech základních školách, které od školního roku 2007/2008 pracují podle ŠVP (školní vzdělávací plán), budou mít od sedmé, nejpozději osmé třídy (naše varianta) povinný druhý cizí jazyk. Na Slovensku nedávno rozhodli, že začnou již v šesté třídě. I proto se domnívám, že tento trend je zatím nezvratný a nepohnou s ním v dohledné době ani nespokojení učitelé, ani rodiče. O tom, že našim dětem přibudou další tři hodiny cizího jazyka, je tedy rozhodnuto. S povinnou angličtinou to bude již sedm hodin cizích jazyků týdně. Přitom můj osobní i odborný názor podepřený praxí je dost radikální. Rád bych s výukou druhého cizího jazyka začínal až na středních a učňovských školách tak, aby studenti a žáci mohli smysluplně vybírat. Pak by to bylo přínosné pro profesní růst absolventů a uznejte, že každý obor má zcela jiné nároky. Moje nedávná setkání s renesančními muzikanty, kteří zvládají bravurně desítky těžko zkrotitelných historických nástrojů, mi dává zapravdu. Na užaslou otázku, jak je něco takového možné, přišla od lidí, kteří se zřejmě nikdy ani nepotkali, zcela stejná odpověď. Když se člověk naučí dobře na ten první, pak už to jde mnohem snáz. Nejdůležitější věc ale nemuseli ani říkat. To z nich přímo sálalo. Věděli proč a chtěli se učit, chtěli hrát, chtěli se bavit. To je pro mne jako učitele ale i rodiče tou největší výzvou.
Konečné rozhodnutí bude plně v kompetenci ředitele školy. Teoreticky máme rok a půl času, ale prakticky je to mnohem méně, protože výuka se musí řádně připravit (učebnice, učitel atd.) Školská rada již o této věci jednala (jména členů najdete na webu školy školská rada), ale diskuse jen potvrdila veliké množství naprosto odlišných názorů. Proto si myslím, že je čas, aby se do této diskuse zapojili i rodiče (již tak činím) a předešlo se zbytečným emocím nad nezvratným rozhodnutím, které by zbytečně poškodilo celou školu.
A nakonec připojím několik svých argumentů do, věřím, hlavně věcné diskuse. Časnější start výuky jazyka není vhodný pro všechny děti. Začínat s výukou cizího jazyka již od mateřské školky je výhodné, ale jen pro děti, které v tomto věku zvládly dobře svůj jazyk mateřský, mají dobrou slovní zásobu, vyjadřovací schopnosti a netrpí vadami řeči. Ve školce ale může rodič ještě rozhodnout, zda o výuku svého dítěte stojí. Ve škole jsou jazyky povinné pro každého žáka.
Ani velké školy nedávají příliš na výběr. U nás je nutností vybrat co nejlépe, protože vybraný druhý jazyk bude pro všechny. Druhý germánský jazyk je pro celou populaci zbytečný. Angličtina je dnes klíčem k branám všech zemí světa a ještě neusazená angličtina bude německou slovní zásobou trpět. Druhý slovanský je totéž a navíc nezlepší postavení mluvčího ani vůči EU. Pro všeobecné vzdělání je jako druhý jazyk nejvhodnější a myslím i nejvýhodnější jazyk románský (latinské názvosloví, historie Evropy a světa, úřední jazyky v EU a celosvětový počet mluvčích).
Cílem školy není jazyky jen učit. Společným cílem všech, kteří škole dávají život (učitelé, žáci a jejich rodiče), je vybavit děti dovednostmi a znalostmi, které jim co nejvíc usnadní další profesní i osobní život. Ptejte se proto, co děti umí. Podle každoročních testů Scio víme, že umíme učit angličtinu velmi efektivně. Z dvanácti žáků letošní deváté třídy se mezi téměř 10000 testovaných žáků základních škol a gymnázií dostala polovina třídy nad 70% úspěšnosti (více než 7000 žáků mělo horší výsledky než oni). Další dva pak dosáhli těsně pod 60%. Dva nejlepší žáci (87 a 91%) ukazují, že hodně vynikajících žáků stále zůstává na základních školách, ale vždy hodně záleží na jejich nadání a píli. Na druhou stranu mám denně před očima žáky, kteří se trápí s angličtinou, a rodiče mi to jistě potvrdí. Nedělejme těmto dětem ze života peklo a těm nadaným galeje. Hledejme společně co nejlepší řešení hlavně pro naše děti a dejme jim šanci naučit se na ten první univerzální nástroj – angličtinu co nejlépe.
