škola, která se nestydí za to, že bývá nazývána vesnickou

Víte že...

Mnohem lepší je odvážit se velkých věcí, získat slavná vítězství, i když se střídavými nezdary, než se řadit k těm ubohým duchům, kteří se ani moc neradují, ani netrpí, protože žijí v šedivém soumraku bez vítězství a porážek. (Theodore Roosevelt)

Finský fenomén

Pan ministr školství se zřejmě pod vlivem výsledků testování PISA zhlédl ve finském školství a při každé příležitosti nám jej dává za vzor. Naštěstí nejen mne zajímalo, jaké finské školy skutečně jsou, a tak jsem na YouTube snadno našel dokument z roku 2011 (The Finland Phenomenon), ve kterém se Dr. Tony Wagner z Harward University vydal se štábem do Finska, aby tomu přišel na kloub a našel recept pro americké školy.
Už od samého počátku jsem skeptický k možnosti kopírovat s úspěchem jednotlivosti z finského školství, protože naše cesty k současnému stavu jsou tak propastně rozdílné. Přesto si uvědomuji mnohé podobnosti postavení našich zemí a národů v současné Evropě.  
Finové si svou poválečnou kocovinu prožili hned po roce 1945 a v průběhu dalších šedesáti let se shodli na tom, že jako pětimilionový národ se zemí, která má kromě dřeva mizivé nerostné bohatství, musí svou budoucnost stavět na vzdělanosti, výzkumu a nových technologiích.
My dnes stále sklízíme plody několika generací vychovaných v totalitním státě a zkoumáme následky výbuchu bezbřehé svobody špatně pochopené demokracie po roce 1989. Demokracie není jen sladkým opojením mocí pro ty, kteří právě slaví volební vítězství. Demokracie musí být především odpovědností vítězů za stát, kraj i obec jako celek, tzn. odpovědností i vůči lidem, kteří ve volbách volili jiné alternativy.
Zkusme porovnat cesty, kterými kráčíme k úspěchu. České školství známe všichni. V čem je to finské jiné?
Finské děti začínají chodit do školy později a užívají si tři měsíce letních prázdnin. Ve škole tráví méně času a mají méně úkolů a zřídkakdy se testují. Ovšem Finsko je také země, kde jsou učitelé respektovanými profesionály, brzy získávají definitivu, mají průměrné platy a táhnou za jeden provaz.
Finsko je země, kde školy mají dostatek prostředků na provoz  a nemusí přeplňovat třídy, investují do rozvoje a výzkumu včetně zavádění nových technologií a školy samy rozhodují o náplni výuky. Finsko je země, kde jsou všechny děti vzdělávány v podstatě ve stejných školách a žádné dítě nezůstává pozadu.
Ale je to také země, kde rodiče chápou, jak je opravdové vzdělání pro život důležité, protože sami takovým vzděláním prošli. Podle Dr. Wagnera má Amerika spoustu skvělých učitelů, ale ve Finsku je mají pro každé dítě.