Na samotě u lesa

Podrobnosti

Aktualizováno: 26. 12. 2013 10:29

Zveřejněno: 19. 6. 2007 12:42

Koncem května vyrazila část 9. třídy na svůj poslední společný výlet na této škole.

 Všichni jsme se na něj těšili. Za doprovodu pana učitele Honzy a paní učitelky Honzové jsme nastoupili na vlak a přemístili se do Žirovnice, kde jsme strávili dva báječné dny a dvě noci. Ihned po příjezdu jsme se dali do vybalování a ubytovávání. Bylo tu krásně, ale jen do chvíle, než se na mě vrhli krvežízniví komáři. Po zabydlení jsme se vydali na dříví a pak se vydali prozkoumat městský terén. Navštívili jsme zdejší zámek, ve kterém jsme si mohli prohlédnout velkou sbírku knoflíků, protože Ži­rovnice je právě jimi proslulá. Po­dívali jsme se do špýcharu a měli jsme možnost obdivovat obrazy Jana Havlíka a dalších umělců. Také jsme prozkoumali sbírku sta­rých šicích strojů. Po tak dlouhém dni jsme si zašli ve městě na ve­čeři. Snažila jsem se chovat slušně a neudělat žádnou ostudu, ale mým drahým spolužákům to bylo zřejmě jedno. Myslím si, že si nás tam budou pamatovat ještě hodně dlouho a nejen tam, ale i na zámku. I přesto byla večeře vý­borná a posílila nás na cestu zpět do kempu a na koupání v rybníce.

    Další den jsme se nasnídali, dívky zkrášlily své obličejíky a vydali se na pochod do Počátek. Došli jsme si na jídlo a pak už v tom vedru chvátali se vyč­vachtat zpátky do rybníka. A co by to bylo za výlet bez pořádné bouřky! Sprchlo a to dost, ale ještě před tím jsme stihli zapálit oheň a opéct si vuřty a hermelíny. Zby­tek večera jsme strávili na terase a vedli zajímavé diskuze.

   Dva dny utekly jako voda a přišel čas vrátit se  zase domů. Zabalili jsme si, uvařili nějaké jídlo, umyli nádobí, rozloučili se s přírodou a s komáry a vyrazili směr nádraží, kde na nás čekalo nemilé překva­pení. Cestu do Veselí jsme kvůli výluce museli absolvovat luxusním autobusem, ve kterém se nedalo dýchat. Okna nešla otevřít a řidič neuměl spustit klimatizaci. Už víme, jak se cítí ryba na suchu. Ale přežili jsme to! Do Chotovin jsme se dokodrcali už vlakem.

    Na tento výlet nikdo z nás ne­zapomene. Zapomněli jsme na něm na všechny školní starosti i všechno dění kolem. Užili jsme si spoustu legrace a ten, kdo tam nebyl, může jen litovat. Bylo to zkrátka skvělé zakončení 9. třídy! Bylo to SUPER!!!

Martina Lamačová