Otrava není otrava
- Podrobnosti
- Aktualizováno: 26. 12. 2013 10:35
- Zveřejněno: 13. 10. 2013 15:26
- Napsal Jiří Honza
Tak se jmenuje jedna z her interaktivního programu Mimořádné události I. Také středa 25. září nebyla rozhodně žádná otrava. Ve škole probíhal celý den projekt zaměřený na chování během mimořádných událostí. Pár minut po osmé nás probudil cvičný požární poplach, který jsme zvládli pod dozorem profesionálních hasičů bez legrácek, které by nás při skutečném požáru mohli stát zdraví, nebo i život.
Potom jsme vyrazili ke kulturnímu domu. Na parkovišti nás čekali chotovinští hasiči se dvěma požárními vozy a záchranář z Tábora se sanitkou. V sále nám profesionální hasiči z Benešova ukázali své vybavení, ale hlavně povídali o tom, co by měl člověk všechno znát, aby v mimořádných událostech nemusel panikařit a dělat chyby. Myslím, že každý se dozvěděl něco nového.
Praktická ukázka vybavení a užití techniky na parkovišti byla samozřejmě nejlákavější a všichni tři pánové, kteří nám ji představili, dokázali žáčky od první třídy až po ty nejstarší zaujmout, protože mluvili o své práci s láskou a zaujetím. Vyučování jsme zakončili ve třídách u interaktivních tabulí, kde učitelé představili žákům interaktivní program, který celou tématiku shrnuje a nabyté vědomosti a dovednosti lze kdykoli zopakovat a upevnit.
Děkujeme paní učitelce Němečkové za organizaci a materiály, pánům hasičům a záchranáři za představení své těžké, nebezpečné, ale nenahraditelné práce, která nám zachraňuje životy, zdraví i majetek, ale také za to, že se našim žákům věnovali ve svém volnu. Nyní je zase na každém z nás, jestli jim budeme umět pomoci, nebo budeme jen překážet. Vždyť neposkytnutí první pomoci a nehašení požáru není jen naší ostudou, ale může být i trestným činem.
A co si odnesl z projektového dne žák osmé třídy Martin Patočka? Žáci, ale také učitelé se mohli dozvědět něco o konkrétní práci, kterou se ti lidé zabývají. Byli jsme svědky toho, jak málo stačí udělat pro to, abychom druhému zachránili život. Ale pokud bychom tak neučinili, mohli bychom skončit i na pět let ve vězení. Chtěl bych poděkovat všem ochotným učitelům, hasičům a záchranářům, kteří pro nás projektový den zorganizovali, a doufám, že nebyl poslední.
Zanedlouho nás čeká další projektový den, který si klade za úkol vylepšit znalosti a dovednosti našich žáků v oblasti dopravní výchovy. Loňský den nám ukázal vážné neznalosti dopravních předpisů u mnoha žáků bez ohledu na věk, ale u mnohých žáků také nezvládání jízdního kola při jízdě na silnici. Ve šlépějích Jana Ámose Komenského se znovu pokusíme praktickými zážitky vštípit dětem nezbytné minimum, které je může uchránit před zbytečnými chybami. Za ně se platí v lepším případě zraněním, a to jak při sportu, tak i každodenním dojíždění do školy.