Marcipánová pohádka
- Podrobnosti
- Aktualizováno: 26. 12. 2013 10:33
- Zveřejněno: 2. 12. 2012 13:09
- Napsal Jarmila Bartoňová
Ve čtvrtek 22. listopadu ráno všichni prvňáčci seděli natěšení ve třídě a čekali, kdy už vyrazí na výlet. Po několika větách o chování a o Žižkovi se rychle oblékají a hurá na vlak. V Táboře procházejí podchodem a už si všímají sochy v parku. Některé názvy obchodů si předčítají. Diví se, co je v Táboře škol, bank, lékáren, zlatnictví. Konečné dorazí do Muzea čokolády. Hned se jich ujímá paní průvodkyně a vede je do pohádkového světa. Děti poznávají vílu Amálku, Jeníčka a Mařenku. Radek bravurně vypráví O Červené karkulce. A už jsme v džungli mezi kakaovníky a pozorujeme lodě, jak odváží kakaové boby do jiných zemí. Z přístavů je převážejí vlaky do měst a odtud putují auty do čokoládoven.
Do sklepa šli někteří s obavami, ale permoníci jim za odměnu vyprávějí o kutání čokolády. Horší bylo navštívit pohádkové peklo. To už se děti držely jako klíšťata. Čerti se povalovali v pekle a divili se, kdo je přišel navštívit. Po schodech nahoru vyběhli kluci i holky jako šipky. A už sedí v dílně, na stole před sebou mají válečky nejrůznějších barev. Pouští se do tvoření a hele, už na nás kouká čertík, koník, ježek nebo příšerka. Modelína také moc chutná, nejlepší je červená. Není to modelína, ale marcipán. Vytvořené postavičky pomáhají velmi ochotné paní dětem zabalit a ještě uložit do krabice. Jaké by to bylo neochutnat v čokoládovně teplou čokoládu. Zlato získává bílá. Ještě pár dárečků a už se vracíme na nádraží. Žlutý vláček motoráček už na nás čeká. Po sladkém výletě se těšíme na další.
