škola, která se nestydí za to, že bývá nazývána vesnickou

Víte že...

Když mi bylo pět, máma mi říkala, že klíčem ke spokojenému životu je být šťastný. Ve škole se mě pak ptali, co chci v životě dělat. Když jsem odpověděl, že být šťastný, tvrdili mi, že jsem nepochopil zadání. Opáčil jsem, že oni nepochopili život. (John Lennon)

Piknik v trávě

Nastal červen, přiblížil se konec školního roku a na nás čekala poslední vyučovací hodina vaření. A protože červen láká svým hezkým letním počasím ven, vymýšleli jsme, jak ji strávit venku co nejpříjemněji s minimem vaření, a přitom zužitkovat a prověřit naše dovednosti. A co spojuje vše dohromady? No přece piknik!

Domluvili jsme se, co kdo připraví, a těšili se na společné hodování pod širým nebem pod lípou na trávníku u školy. Na piknikové tabuli se sešly jednohubky ve čtyřech variantách, pizza, palačinky, variace hot dogů v listovém těstě a na závěr i dort. Vše jsme zapíjeli zdravým ovocným čajem. Naše pohoštění sice nesplňovalo požadavky zdravé výživy, ale  všem nám chutnalo. To doložily prázdné talíře, plná břicha a přání po takovém výkonu si alespoň čtvrt hodinky poležet na dece. Po odpočinku nás čekal už jen krátký úklid.
Ze školy jsme odcházeli s pocitem, že jsme společné pohoštění zvládli na výbornou a ještě si užili příjemné odpoledne.

Příští rok se sejdeme už v jiném složení, ale jistě si podobný závěr školní výuky, zdokonalený a vylepšený, zopakujeme.


piknik1

piknik2