škola, která se nestydí za to, že bývá nazývána vesnickou

Víte že...

Přiznat si, že na něco nemáš, není slabost, ale velká síla. (Radek Jaroš)

Exkurze do Národního muzea v Praze

V pátek 6. května vyrazili čtvrťáci a páťáci na exkurzi do Národního muzea v Praze. V šatně muzea si všichni odložili nepotřebné věci a prohlídka mohla začít. Výtahem nejdříve vyjeli do kupole a čekal je tam krásný výhled Pražský hrad, Petřín a Národní divadla Václavské náměstí. Jen někomu nedělalo dobře chodit po prosklené podlaze. O patro níže zaujali živočichové a historie hudby s poslechem našich předních hudebních skladatelů.  Z výroků dětí jsme zaslechli:

„ Zaujala mě kostra plejtváka, protože jsem nevěděl, že má kly a je tak obří.

Překvapilo mě, že tam byli naložení axolotlové. Dostaly mě minerály, hlavně jaspis.

Nejvíce mě zaujal obří mamut. Udivilo mě, že lidé v muzeu uchovali věci starší 150 let.

Dívali se na nás medvědopsi a lichokopytníci. Kostra pranosorožce byla v prosklené kleci, sklo bylo prasklé schválně, jako že se snažila utéct.

Zvířata vypadala jako živá. Dostal mě klokan. Hezké bylo i obří klíště. Moc se mi líbili trilobiti otištění v kamenech.

Dostalo mě zrcadlo, které udělá z jednoho člověka nekonečno člověků. V suvenýrech jsem si koupila opičáka Oskara.

Naopak nejhorší byly nádoby s nakládanými rybami a plazy. Fuj tajbl! Jsem ráda, že jsem pryč.

Mají tam nááádhernou expozici s kameny. Od zlata přes vltavíny až po meteority a svítící kameny.

Je to tam vážně super a fakt tam jeďte!

Kupole byla děsivá, protože jsme tam stáli na skle! Ale zase tam byl krásný výhled.

Moc se mi líbilo, že jsem tam mohla jet s celou třídou.“

Po prohlídce muzea jsme se šli občerstvit do McDonaldu. A pak už nás čekala jen cesta domů. Veliká pochvala patří panu řidiči, který bravurně zvládl zápas s páteční dopravní špičkou a časem. Do Chotovin jsme přijeli přesně v naplánovaných 17 hodin.


 NM 4 5 22