Nová modla
- Podrobnosti
- Aktualizováno: 11. 2. 2017 21:05
- Zveřejněno: 11. 2. 2017 21:04
- Napsal Jiří Honza
Pololetní vysvědčení je za námi. V souladu s platným klasifikačním řádem naší školy jsme ohodnotili pololetní práci žáků. Žáci i jejich rodiče dostali zprávu o tom, jak zvládli požadavky školního vzdělávacího plánu a po jednodenních prázdninách začínáme od nuly. Tedy jen v hodnocení, i když mám čím dál častěji pocit, že někdy i ve zvládání předepsaného učiva a dovedností.
Znovu se s plnou vášní rozběhnou diskuze o zastaralosti hodnocení známkami a objeví se zajímavé návrhy na neformální hodnocení, například smajlíky. :-) Ptám se proč nahrazovat symbol jiným symbolem a přitom se tvářit, že jsme moderní a tím i lepší než zkostnatělí učitelé na normálkách? Tak nám přezdívají žáci na ZŠ Montessori na Beránku. Jsem rád, že učím na normální škole, protože doufám, že i svět kolem nás zůstane ještě dlouho normální. Chtěl bych, aby lidé zůstali různorodí, a doufám, že ženy zůstanou ženami a muži muži a nenechají si dnes moderními gender studies diktovat, jak mají myslet a žít.
Znovu se ozvou hlasy velebící slovní hodnocení. Říkají tomu formativní hodnocení, ale já jsem ještě přes upřímnou snahu nepochopil, proč bych měl vždycky půl roku čekat, než řeknu svým žákům, co dělají dobře, a co ne. Kde dělají chyby a jak na to, aby dosáhli cíle. Na naší normálce to děláme v každé hodině, při hodnocení každé práce, domácího úkolu, ústního zkoušení i testu. Hlavně to děláme při zápisu každé známky a věříme, že naši žáci i jejich rodiče zareagují co nejdříve. Žáci se poučí ze svých úspěchů i chyb a rodiče jim včas poskytnou nenahraditelnou lásku, podporu i zázemí. Na nenormálkách zřejmě věří, že kulaté razítko a podpis ředitele zajistí potřebné změny i ve chvíli, kdy už všichni účastníci vzdělávání jen těžko loví v paměti konkrétní situace, které se učili řešit.
V čem jsme horší? Stačí jen letmý pohled na naše vysvědčení a zjistíte, že i my poskytujeme slovní hodnocení. Vím, že žijeme v době planého řečnění, ale pořád závidím všem, kteří se umí vyjadřovat stručně a jasně. Chvalitebně je dnes málo. Na dobře si stěžujeme a dostatečně nahradilo nedostatečnou. Zázraky se dějí, ale jen na papíře.
Kolega ze střední školy nedávno zakončil diskuzi o výhodách slovního hodnocení těmito slovy. "Ve sportu by se měly zrušit stupně vítězů i s medailovým ceremoniálem. Sportovci by místo například bronzové medaile dostali papír s informací, že běželi sice dobře, ale že zaspali na startu, nechali se zkraje zavřít do balíku, a v cílové rovince měli přidat." Víc k tomu nemám co dodat.
