škola, která se nestydí za to, že bývá nazývána vesnickou

Víte že...

Když mi bylo pět, máma mi říkala, že klíčem ke spokojenému životu je být šťastný. Ve škole se mě pak ptali, co chci v životě dělat. Když jsem odpověděl, že být šťastný, tvrdili mi, že jsem nepochopil zadání. Opáčil jsem, že oni nepochopili život. (John Lennon)

Lyžování na Monínci 2026

První týden v lednu se čtyřicet pět  žáků z 2.–5. ročníku zúčastnilo výuky lyžování na nedalekém Monínci. Lyžařské kurzy organizuje Lyžařská škola Monínec a děti měly možnost využít i výuku jízdy na snowboardu. 

První den jsme na Monínec  přijížděli s mírnou nervozitou, některé dětí totiž na lyžích ani na snowboardu ještě nikdy nestály. Byly jsme však velmi mile překvapeny. Autobus nás dovezl až před budovu lyžařské školy a hned při vystupování se nás ujali instruktoři. Veškerá organizace proběhla na opravdu profesionální úrovni. Během krátké doby byly děti rozděleny do skupin, poučeny o chování v areálu a i vydání lyžařského vybavení dětem, které neměly vlastní, proběhlo bez problémů. Všechny děti dostaly rozlišovací vesty s logem lyžařské školy a se svou jmenovkou. Počáteční výuka probíhala v malém skiparku a protože byli naši malí lyžaři a snowbordisté opravdu šikovní, poměrně rychle se přesunuli i na velkou sjezdovku. 

Děti každý den odjížděly domů s pocitem, že „poskočili“ ve výuce a s velkou chutí a radostí si povídaly o tom, jak se těší na zítřejší lyžování.  Týden utekl jako voda a my máme v Chotovinách zase o několik nadšených lyžařů a snowboardistů více.

Za nás učitele musíme dodat, že máme velkou radost, že děti umí odložit mobilní telefony a tablety a radovat se z pobytu venku –  třeba právě na lyžích nebo na snowboardu.


Irena Bětíková
Marie Kopečková
Marie Orlová

Moninec lyzovani 2026