škola, která se nestydí za to, že bývá nazývána vesnickou

Víte že...

Kdo si myslí, že se učí, ten je vlasti chlouba; kdo si myslí, že dost umí, začíná být trouba. (Karel Havlíček Borovský)

Projekt Můj strom

Tvá matka země otvírá náruč: možno bys jí zhrd? Pojď, poznáš, jak je země náruč měkká pro toho, který splnil, co čeká. Prosím tě, matka tvá; braň si mne, synu! Jdi, třeba k smrti těžko jdeš. Opustíš-li mne, nezahynu. Opustíš-li mne zahyneš. (Viktor Dyk, Země mluví)

Jeden den v roce je věnován oslavě naší Země. Je to jen symbolické, ale my lidé bychom se měli celý rok chovat tak, aby vždy mohl ten její den nastat, aby bylo co oslavovat. To byl i záměr našeho projektu, uvědomit si, jak důležitá je naše planeta, že jsme její součástí a že je naší povinností ji chránit a milovat. Není potřeba velkých slov ani skutků, stačí jen naslouchat jejím prosbám o pomoc a dbát jejích varování. Nebýt lhostejný a sobecký.

 

200708232020_MyTree10 200708232014_MyTree2 200708232015_MyTree3

 

Náš projekt sestával z několika částí. Začali jsme pracovat v hodinách slohu, kde se žáci seznámili s jeho záměrem a dostali první úkol. Najít ve svém okolí strom, který je jim něčím blízký, známý nebo nějak výjimečný, a napsat o něm příběh, ať už skutečný nebo jen vymyšlený. Vdechnout stromům duši. Mohli psát v domácím prostředí, kde jsou rádi, mají klid a dostatek času. I to bylo velice důležité.

 

200708232015_MyTree4 200708232015_MyTree5 200708232016_MyTree6

 

Dále pokračovali již ve škole, kde na hodinách výtvarné výchovy strom namalovali a do své výtvarné práce zakomponovali svůj text a informace o jménu stromu a místu, kde roste. Poslední částí naší společné práce bylo putování ke stromům. Taková malá zastaveníčka a vyprávění vlastních příběhů. Vyslechli jsme si opravdu originální myšlenky, vyprávěné s osobním zaujetím a vážností. Důležitou součástí byla práce s mapou, na níž se žáci snažili zorientovat a zasadit svůj strom do krajiny.

 

200708232017_MyTree7 200708232019_MyTree8 200708232020_MyTree9

 

Úplnou tečkou za celým projektem, jakousi pomyslnou třešničkou na několikaposchoďovém, všemi vlastnoručně upečeném, a proto slaďoučkém dortu byla tvorba loga projektu, kterým se žáci snažili vystihnout beze slov hlavní myšlenku celého našeho snažení. Myslím, že i tento úkol zvládli na výbornou, ale to už můžete na ukázkách těch nejzdařilejších posoudit sami. Věřím, že všichni, kteří se na našem společném projektu podíleli, nedopustí dnes ani v budoucnu, aby jejich stromy zahynuly.