Základní škola a Mateřská škola Chotoviny

Ministr školství Mikuláš Bek prohlásil, že je třeba otestovat ukrajinské žáky, jak zvládají jazyk země, která se jich ujala v době, kdy agresor napadl jejich zemi. Jako učitel těchto dětí považuji testování za zbytečné. Nebojím se zjištěných výsledků, protože vím, jaké mohou být, a nepotřebuji na to ani korunu. Pokud se přesto testování uskuteční, navrhuji přidat dvě otázky pro rodiče.

První z nich by mohla znít takto: Pracujete v České republice již řadu let a v současné době sem stěhujete svou rodinu, protože zde chcete pracovat, žít a stát se součástí naší společnosti?

Druhá by zjišťovala: Jste váleční utečenci, kteří se chtějí vrátit na Ukrajinu, a v současné době nemůžete v noci spát, protože se bojíte ztráty života rodiny, ztráty vlasti, svobody, ztráty naděje?

V prvním případě budou výsledky naší práce výborné, srovnatelné s výsledky žáků vietnamských rodičů. Záležet samozřejmě bude na nadání a motivaci, tzn. míře přizpůsobení západní civilizaci.

V druhém případě bych neobstál ani já. Pocit bezpečí a přeplněné potřeby berou motivaci i našim dětem, které navíc stále utvrzujeme v tom, že se není čeho bát.

Jak budou číst získaná data odborníci kolem pana ministra je jasné. Učitelé nechtějí, neumí atd. Pokud by si podobné otázky položili lidé s pedagogickým vzděláním, patřičnou praxí a dávkou empatie, pak bychom mohli peníze za nesmyslné testování ušetřit, protože výsledky jsou předem jasné a některým učitelům by opravdu stačilo obyčejné děkujeme a také uznání, jak jsou pružní, vynalézaví, obětaví, zkrátka učitelé.

Ušetřené miliony si nenárokuji a rád je přenechám nepedagogickým pracovníkům, protože za ta léta za katedrou vím, že přes všechny obtíže se lépe učí pod fungujícími světly, ve voňavých a čistých třídách s vidinou dobrého oběda.