škola, která se nestydí za to, že bývá nazývána vesnickou

Víte že...

Kdo si myslí, že se učí, ten je vlasti chlouba; kdo si myslí, že dost umí, začíná být trouba. (Karel Havlíček Borovský)

NAROVNANÉ BAROKO

Jsme rádi, že k nám opět přijel pan Martin Kubát, varhaník a učitel. Kdo ho ještě nezná, měl by vědět, že vystudoval obor chrámová hudba a hra na varhany na Konzervatoři České Budějovice. Absolvoval také řadu mistrovských kurzů, například u Petra Ebena. Od té doby hraje, improvizuje a vyučuje.
K nám se vrátil 17. prosince, abychom s ním proplouvali barokem. Vyprávěl nám, jaké stavby se budovaly v tomto slohu, ale také něco o společnosti, ale hlavně o hudbě. Myslím, že nám chtěl vysvětlit, že doba, která může být z jednoho pohledu považována za dobu temna, může z jiného pohledu přinést lidem mnoho světla, vzdělání a pokroku. Českou barokní hudbu nám představil ve skladbách pánů Černohorského, Segra a Kuchaře. Všichni jsou představiteli jedné školy, to znamená, že starší učili své umění mladší. Zaujala mne fuga skladatele Segra, která v sobě skrývala motiv z vánoční koledy Narodil se Kristus Pán. Líbily se mi všechny skladby, které hrál, vždyť v té době patřili čeští skladatelé k nejlepším v Evropě. Pan Kubát je zřejmě hodně vzdělaný člověk, který se rád podělí o svou lásku k hudbě. Myslím, že se takové zpestření výuky všem líbilo.
Mirka Honzová ml.