škola, která se nestydí za to, že bývá nazývána vesnickou

Víte že...

Ať už si myslíš, že to dokážeš, nebo že to nezvládneš, pokaždé máš pravdu. (Henry Ford)

Dokud se zpívá,…

…ještě se neumřelo. To jsou slova písničky, která mi vytanula na mysli, když jsem sledoval radostné vystoupení dětí, které navštěvují kroužky sborového zpěvu na naší škole. Po dlouhé odmlce jsme se vrátili do krásných prostor Sboru církve československé husitské v Chotovinách. Kdo hraje a zpívá, ocení nebeskou akustiku i atmosféru vykouzlenou odpoledním sluncem.
Zbavili jsme se jednoho trápení a přišlo další, ale na dětech bylo krásně vidět, že zpěv povznáší a dává nám na chvíli zapomenout, že život není peříčko. Zpěv člověka od nepaměti provází v dobách dobrých i zlých, smutných i veselých. Dodává mu odvahy a zbavuje strachu. Proto je dobře, že děti stále rády zpívají a někdo je k tomu vede. Záznam vystoupení najdete zde.
 
Tu z hloubi duše zapěli
jsme sobě českou píseň
a z duše chmury zmizely,
ze srdce prchla tíseň.
Jen ve zpěvu, jen ve zpěvu
jsme našli sladkou úlevu!

Z opery Jakobín Antonína Dvořáka

Libreto napsali Marie Červinková-Riegrová a František Ladislav Rieger.

Sbor jaro 2022