škola, která se nestydí za to, že bývá nazývána vesnickou

Víte že...

Štěstí není něco, co k člověku přijde jen tak. Přichází spolu s našimi činy. (Dalajláma)

Německé školství - poznatky ze stínování

Pro naplnění výstupů z grantu ve výzvě š. 56 a klíčové aktivity stínování jsme si vybrali bavorské školství ve vesnici Mitterfels, která leží v podhůří Šumavy a má 2400 obyvatel.

Obecné informace

Německé školství není jednotné. Celé školství je řízeno jako celek koordinačním grémiem ministrů zemských vlád (Konference ministrů kultu). Společné pro všechny spolkové země jsou: délka povinné školní docházky, zajišťování návaznosti vzdělávacích stupňů, označování vzdělávacích zařízení, vzájemné uznávání vysvědčení, systém známkování. Každá spolková země má jiný systém při respektování společného spolkového rámce. Vedle toho paralelně existuje církevní a soukromé školství. Bavorský vzdělávací systém je Němci považovaný za jeden z nejlepších v jejich zemi. Školství řídí zemská vláda prostřednictví ministerstva. Správa jednotlivých škol je prováděna místním úřadem pro mládež daného školského obvodu (u nás OŠMT) a ředitelem školy. Na financování školství se podílejí obce a stát. Obce hradí věcné náklady, stát náklady personální a poskytuje příspěvky na stavební práce a další investice. Státní finanční podporu získávají všechny školy bez rozdílu.


Předškolní výchova je dobrovolná. Mateřská škola (Kindergarten) je určena pro děti ve věku 3-6 let. Tzv. předtřídy (Vorschulklassen) zajišťují mimořádnou přípravu na základní školu, zejména dětem neprokazujícím dostatečnou školní zralost.


Povinná školní docházka začíná po dovršení šesti let věku dítěte. Zpravidla trvá 9-10 let jako plná povinná docházka, další tři roky jako částečná pro učně, celkem tedy 12 let. Žáci mají možnost navštěvovat dobrovolně navíc jeden rok školy, jehož absolvování je opravňuje k dokončení úplného středního vzdělání.


První stupeň (grundshule – základní škola) je tradičně čtyřletý. Výsledky ve 4. třídě jsou klíčové pro volbu další vzdělávací dráhy (mittelshule – střední škola). Podle průměru se žáci zařadí do střední školy:
• hlavní škola - Hauptschule (5-6 let);
• reálná škola - Realschule (6 let);
• gymnázium - (8 let).


Hlavní škola poskytuje všeobecné vzdělání a umožňuje přístup k přípravě na povolání i na další vzdělávání, patří k méně využívanému typu škol. Tento typ školy je považovaný za školu pro méně nadané děti, bývá též nazýván "zbytkovou školou" (Restschule). V těchto školách se učí i děti imigrantů, jejichž mateřským jazykem není němčina, což je velký problém. Po jejím absolvování žáci odcházejí do praxe, aby získali výuční list.


Reálná škola je ve své typické podobě šestiletá. Je zaměřena více na praktické vzdělávání. Navštěvují ji žáci, kteří se nedostanou na gymnázium. Po jejím absolvování žáci odcházejí do praxe, pak mohou získat jak maturitu, tak výuční list.


Gymnázium je zpravidla 5.-12. ročník. Zde je kladen důraz na akademické vzdělávání zakončené maturitou. Na gymnázium mohou v 16 letech přestoupit úspěšní studenti z reálné školy po absolvování vyrovnávacího programu, mohou skládat všeobecnou maturitu, která jediná umožňuje vstup na všechny typy vysokých škol.


Maturita (Abitur) na gymnáziu je nejenom prestižní zkouška, ale také zkouška tzv. všeobecné vysokoškolské zralosti. Neexistují sice státní maturity, ale požadovaná úroveň vědomostí je značná. Požadovány jsou čtyři předměty, studenti však volí zpravidla několik dalších, poněvadž celkový výsledek může ovlivnit přijetí či nepřijetí na vysokou školu. Studenti se na maturitu připravují poslední tři roky studia na gymnáziu, celkem ze čtyř až pěti předmětů. Tři jsou na základní - Matematika, Němčina a Angličtina (Grund) a dva na pokročilé (Leistung) úrovni. Maturitu mohou skládat pouze ti studenti, kteří nejméně dva roky souvisle studovali následující předměty: německý jazyk, cizí jazyk, matematiku. Z jednoho předmětu může být vykonána ústní zkouška místo písemné. Maturitní vysvědčení je pak to jediné, co vyžadují vysoké školy při přijímání studentů (doplňující podmínky se vztahují k výjimečným a žádaným oborům jako medicína, veterinární medicína, farmacie, práva, výpočetní technika a statistika).


Odpovědnost za maturitní zkoušky je záležitostí středních škol. Pouze principiální otázky řeší Konference ministrů kultu. Zemské vlády a jejich ministerstva stanovují konkrétní požadavky na maturitní zkoušky výjimečně, např. v Bavorsku vláda ale stanovuje požadavky. Zkušební komise na škole řídí organizaci a průběh maturit. Jejími členy jsou ředitel nebo jeho zástupce, zkoušející (není to studentův učitel!) učitel z jiné školy a tajemník. O výsledku se zpravidla hlasuje. Do výsledku se započítávají výsledky zkoušek a známky z maturitních předmětů, které měl student na vysvědčení v průběhu posledních tří let studia.


Učitelé všech stupňů škol, kromě předškolní výchovy a učňovských zařízení, se vzdělávají na vysokých školách. Německo má tradičně zavedený tzv. konsekutivní model, studium rozdělené na dvě fáze: odborné, tj. vzdělávání v oblasti výchovné, společenskovědní a v předmětech aprobace, včetně oborové didaktiky a školní praxe; studium se uzavírá první státní zkouškou. Druhá fáze, tzv. přípravná služba, zahrnuje pedagogickou činnost na školách a doplňující vzdělávání ve studijním semináři; studium končí druhou státní zkouškou. Délka první fáze je 3-5 let, pro gymnázium nejméně 4 roky, přípravná služba trvá 18-24 měsíců. Další vzdělávání učitelů je povinné, má dvě formy - další vzdělávání v jednom oboru a získávání doplňkové kvalifikace. Předmětem dalšího vzdělávání může být pedagogika, sociologie nebo předmětová didaktika, dalšími obory jsou např. ekologická či mediální výchova, informatika. Kratší formy vzdělávání probíhají jako odpolední či večerní kurzy. Učitelé mají pak v Německu definitivu.

Informace o škole v Mitterfelsu

Škola v Mitterfelsu je složena z Grundshule a Hauptschule. Má dvě pracoviště v Haselbachu, kde jsou dvě třídy Grundshule a v Mitterfelsu, kde je zbytek tříd školy. Školu navštěvuje asi 360 žáků, má 35 učitelů. Úvazek učitele je 27 hodin, úvazek zástupce ředitele je 25 hodin a úvazek ředitele je 22 hodin. Ředitel školy rozděluje úvazky učitelům přiděleným školský úřadem. Ve škole nemají přestávky na vyučování (pouze jedna dopoledne a jednu v poledne). Učitel a žáci ukončí hodinu a jdou do jiné třídy. V Mitterfelsu se žáci přezouvají, všude jinde to není zvykem. Pomůcky na výuku jsou v každé třídě. K dispozici učitelům byla kopírovací místnost. Některé materiály si učitelé nosí s sebou, jedná se o nakopírované pracovní listy. Specializovaná učebna – hudebna, měla bicí soupravu, xylofony, klavír a další nástroje rovnou postaveny a bylo možno přijít a rovnou dle potřeby využít. Počty dětí ve třídě je kolem 20. Povinně se vyučuje náboženství. Začátek a konec roku je v kostele. Přestávky žáci v této škole trávili na školním dvoře. Každý žák má asi 4 známky za školní rok v každém předmětu, což proti českému školství v hlavních předmětech je málo. Škola v Mittersfelsu byla nezamčena, možný byl pohyb cizích osob.


Prázdniny mají v listopadu 1 týden, v prosinci 2 týdny, v únoru 1 týden, v dubnu 2 týdny, v květnu 2 týdny a v srpnu až září 6 týdnů. Ředitel nemá možnost udělit ředitelské volno. Doprava žáků Grundshule je pomocí školního autobusu, který nemůže použít nikdo jiný. Žáci Mittelschule se dopravují veřejnou dopravou. Škola byla stavěna v několika vlnách. V roce 1980, pak přístavba v 90 letech (velké prosvětlené třídy) a po roce 2000, výrazně menší na m2. V roce 2013 postavili za 3,5 mil € tělocvičnu 30x27 m se zázemím, se státní dotací 45 %. Při slavnostním obědě a následném setkání s významnými představiteli oblasti, jsme se setkali s vedoucím školského úřadu panem Johanesem Müllerem, který má v dané oblasti na správu 46 škol a v nich přes 700 učitelů. Ten nás informoval o školství v tomto regionu, o cílech a problémech jím vedeného odboru. Pak následovalo setkání se starostou Mitterfelsu Heinrichem Stenzlem, který nás informoval o historii obce, současné struktuře obce a o historii školství ve své obci. Po celou dobu nám byla k dispozici překladatelka Katerina Push, která je Češka a žije od roku 1989 v Mitterfelsu a působí na dvou ze 3 navštívených škol jako učitelka kroužku ČJ. Na škole nám pro naše otázky byla připravena odpovídat buď ředitelka školy pí. Bianka Luczak, nebo její zástupkyně pí. Marie Brandl. Pokud jsme měli nějaké otázky ke konkrétní výuce, byly nám odpovězeny buď učiteli jednotlivých předmětů, nebo vedením školy. Pro komunikaci s učiteli jsme využívali služeb překladatelky nebo naší učitelky NJ nebo používali německý nebo anglický jazyk podle naší jazykové úrovně. Setkání s učiteli probíhalo ve třídách, sborovně a na chodbách. Třídy jsou vybaveny většinou pro každého žáka zvlášť, výškově stavitelnými lavicemi, s polohovací vrchní deskou, dále katedrou s počítačem, meotarem a výjimečně s dataprojektorem a vizualizérem. Interaktivní tabule neměli. Na školách platí zákaz používání mobilů i o přestávkách. Učitelé neměli ve škole zázemí v podobě kabinetů, všichni sídlí ve sborovně, kde mají své místo u společného oválného stolu a 1 police na své věci. Ve sborovně byly k dispozici hotové přípravy na každou vyučovací hodinu, učitelé si je mohli kopírovat a používat. Žáci nepoužívají pracovní sešity, nakopírované materiály zakládají do portfolia. Ve třídách byl většinou klid, žáci jsou již z rodiny vedeni k respektování učitele. V námi navštívené škole se pokoušeli o integraci 2 žáků, jeden žák měl dyslektické obtíže, druhý žák s poruchou chování typu ADHD, ten, měl k dispozici dalšího pedagoga.

Na této škole jsme absolvovali stínování v hodinách, denně 3 vyučovací hodiny dopoledne. Z organizačních důvodů jsme byli po skupinách podle aprobací: jazyková a přírodovědná skupina. Kvůli nemoci několika učitelů v hostitelské škole jsme neviděli výuku ve všech předem dohodnutých předmětech.

Volbu povolání řeší úřad práce ne škola. Psycholog dochází do školy 1x za 2 měsíce na základě doporučení určeného učitele. V době návštěvy řešil školský rada nedostatek učitelů. Školy jsou zvyklé realizovat výměnné pobyty.

Informace o dalších školách

Církevní škola ve Straubingu je zřizovaná jeptiškami, řádem Svaté Ludmily. Tato škola má k dispozici školní budovu, tělocvičnu, bazén 30x8m, venkovní hřiště, venkovní školní pozemek, internát, stravovnu, kostel a sad. Všechny 4 budovy tvoří školský komplex. Zajímavostí je, že všechna zařízení jsou určena pouze pro děti a pracovníky školy. Např. bazén se využívá pro dvě třídy na 2 hod. výuky plavání a hodinu volitelného předmětu týdně. Výuku zajišťují pedagogové, ale ostatní práce, péče o školu, pozemek a stravování žáků mají za úkol řádové sestry. Co se vybavení týče, tato škola byla lépe vybavena než škola v Mitterfelsu (např. dataprojektor v každé třídě), jen na seznámení se s výukovými metodami bylo málo času, protože návštěva s prohlídkou trvala jen jedno odpoledne.

Městská škola v Bogenu je reálka pro 700 žáků spojená s gymnáziem pro dalších 800 žáků. Reálka byla z navštívených škol nejmoderněji vybavena. Zde bylo již 6 interaktivních tabulí, v každé třídě dataprojektor, na chodbě několik počítačů pro volné využití studenty. Velká pavilonová škola. I tato škola měla bazén. Jediné co bylo horší než v ostatních školách, byla tělocvična. V tomto komplexu (konkrétně na gymnáziu) byla ale z navštívených škol největší tělocvična (45x25m), kterou je možné změnit ve velký divadelní sál. I zde jsme měli na návštěvu a prohlídku pouze jedno odpoledne a tak jsme nesledovali výuku a ani používané metody. V městské škole byla výuka přírodních věd vedena ve 3 učebnách – výuka, praktika, přípravna.