škola, která se nestydí za to, že bývá nazývána vesnickou

Víte že...

Odjakživa jsem byl nepřítelem marného naříkání a kvílení, přesvědčen jsa, že jenom pilná práce a snažení kupředu pomůže. (Karel Havlíček Borovský)

VÝLET DO BECHYNĚ

Ráno vysvitlo sluníčko a usmívalo se na všechny strany, jakoby vědělo, že my děti ze školní družiny jsme se rozhodly zpříjemnit si víkend výletem do Bechyně.
Cesta vlakem nám utekla rychle. Zvlášť, když jsme měly za úkol počítat zastávky z Tábora do Bechyně. A věřte, nevěřte, je jich 14! První cesta v Bechyni vedla pod most, kterému se říká Bechyňská duha a o kterém nám naše paní průvodkyně Tereza Matějková řekla spoustu zajímavostí. Pomalou procházkou částečně kolem řeky Lužnice jsme se dostaly na náměstí, kde pro nás bylo otevřeno Hasičské muzeum. Prohlídka s poutavým povídáním paní náčelnice hasičského sboru nám utekla jako voda. Nejvíce nás zaujaly historické vozy a uniforma záchranáře, který se účastnil záchranných prací 11. září 2001 v New Yorku. Po prohlídce muzea naše putování po Bechyni pokračovalo ke schodům, kde se každoročně koná běh. Většina z nás si to vyzkoušela, ale většina jen směrem dolů! A víte, kolik jich je? 232! Zasloužený odpočinek v klášterní zahradě nám paní vychovatelky zpříjemnily několika hrami se sladkou odměnou. A pak už jsme musely zpět k vlaku a hurá do Tábora. Návštěva cukrárny v Táboře byla opravdu sladkou tečkou za krásným sobotním výletem. Sluníčko nám opravdu ráno krásně posvítilo a bylo s námi celý den.

Chcete vidět více obrázků?



Hasičské muzeum