škola, která se nestydí za to, že bývá nazývána vesnickou

Víte že...

Jediný způsob, jak dělat dobře svoji práci, je milovat to, co děláš. (Steve Jobs)

Nepřišel jsem vás přesvědčovat

Naše škola se již druhým rokem účastní projektu Příběhy bezpráví, který organizuje společnost Člověk v tísni.

Autoři projektu Příběhy bezpráví si dali nelehký cíl. Chtěli by dnešním mladým lidem co nejvíce přiblížit dobu nedávno minulou, dobu, jejíž rány ještě nejsou plně zaceleny. Někteří si totalitní minulost nesou stále v sobě a ti, kteří ji nezažili, by se o ní měli alespoň co nejvíce dozvědět.

Mons. Josef Pospíšil

V letošním školním roce jsme si pro projekci vybrali film s názvem In nomine patris. Jde o filmovou fikci inspirovanou událostmi z roku 1949 v malé vesničce Číhošť nedaleko Ledče nad Sázavou. Třetí adventní neděli se během mše svaté v místním kostele pohnul kříž na Svatostánku. Nevysvětlitelná událost se mezi místními rychle roznesla a šířila se dál. Naneštěstí i na ta nejméně vhodná místa a o Číhošť se začala zajímat StB. Číhošťského faráře Josefa Toufara zatkla a uvěznila ve Valdicích. Ačkoli se vyšetřovatel mučícími prostředky velmi snažil, aby se Josef Toufar přiznal ke zkonstruování mechanizmu pohybujícím s křížem, museli nakonec jeho výpověď zfalšovat, neboť Josef Toufar necelý měsíc po svém zatčení umírá nejspíš na následky nelidského týrání. Josef Toufar se tak stal první obětí komunistické zlovůle z řad duchovních.

Film v nás vyvolal celou řadu otázek. Proč se komunisté tolik zajímali o událost, kterou vidělo pár lidí ze zapadlé vesničky odkudsi na Havlíčkobrodsku? Proč musel Josef Toufar zemřít v krutých bolestech a sám? Byl někdo za to potrestán? A co se vlastně stalo tu osudnou neděli v Číhošti?

Díky Páteru Janu Kuníkovi, který s naší školou úzce spolupracuje již řadu let, jsme u nás mohli přivítat Mons. Josefa Pospíšila, současného faráře v Číhošti, který se celou situací zabývá již řadu let. Mons. Pospíšil neskrýval své dojetí, když stanul před našimi žáky z II. stupně, kteří s velkým napětím čekali na jeho slova. "Nepřišel jsem vás přesvědčovat...," zaznělo do třídy a rázem si získal nejedno srdce z řad svých posluchačů. Neopomněl také dodat, že v totalitní době by všichni učitelé, kteří by se svými žáky chtěli mluvit o tzv. číhošťském zázraku, byli potrestáni.

Mons. Josef Pospíšil hovořil o případu, který ještě dnes podléhá částečnému utajení, s velkým zaujetím. Nesnažil se nám vnutit svůj názor, snažil se nám pouze poodkrýt souvislosti, abychom si svůj názor mohli utvořit sami.


Jsem mezi vámi rád.

Mám pro vás obrázky.

Páteru Toufarovi by stačilo, aby mu věřili. To, aby lidé věřili a důvěřovali a aby neměli předsudky a odsuzující názory. Možná by mu to zachránilo život. Možná. Pro nás je důležité, abychom si ujasnili každý svůj žebříček hodnot. To, že je svoboda důležitější než přepych a peníze. To, že důvěra a spravedlnost často rozhoduje o lidských životech a to, jaký byl život v bezpráví kdysi. Celý tento projekt měl nejspíš upozornit, aby se nikdy více už nic podobného neopakovalo. A abychom si vážili dnešního demokratického světa a našich práv.
Michaela Poustková

Myslím, že ten film nám ve škole neukazovali jen tak. Měli bychom otevřít oči a uvědomit si, co se tu dříve odehrávalo a uvědomit si, že to opravdu bylo bezpráví.
Veronika Kortusová

Tento projekt podle mě vznikl pro naši mladou generaci proto, aby nám ukázal, co se dělo v době, kterou jsme nezažili. Jednou budeme dospělí a neměli bychom dopustit, aby se toto bezpráví někdy opakovalo. Na tomto projektu se mi líbí, že se nás snaží upozornit na dobu nedávno minulou, jejíž pozůstatky můžeme stále zde najít a na kterou přímo navazuje přítomnost.
Vladimír Kročák

Jen člověk, který nic neví o naší totalitní minulosti, může říct, že byla dobrá. Teď máme tisíckrát více svobody a volnosti.
Gabriela Krobová
 
Pocítila jsem lítost a soucit s lidmi, co pykali za svůj názor a museli čelit krutým obviněním. Bohužel se dříve nepohlíželo na to, zda je člověk opravdu vinný a došlo to klidně i tak daleko, že za nepozornost, zlou duši a nečisté myšlenky jiných zaplatil i životem. Uvědomila jsem si, že jsem šťastná za dobu, ve které žiji.
Veronika Stárová

Lidé mají tu nevýhodu, že rychle dokáží zapomenout. Potom se ty zlé věci začínají opakovat a my si ani neuvědomujeme, že něco špatného opět začíná.
Vladimír Linhart